Automobilový závodník Fernando Alonso si slávu a uznání vydobyl především dvěma tituly mistra světa ve formuli 1. V pondělí 8. června se v Praze představí v úplně jiné roli. Na přání sponzora stáje Renault navštíví a podpoří dětské pacienty onkologického a hematologického oddělení fakultní nemocnice Motol. Alonso nepomáhá dětem poprvé, je vyslancem dobré vůle UNICEF.
Mezi ambasadory Dětského fondu OSN byl přijat před čtyřmi lety jako národní vyslanec, v Čechách se podobné cti dostalo hokejistovi Patriku Eliášovi. V téže době se Alonso poprvé stal mistrem světa a bylo mu uděleno nejvyšší španělské sportovní vyznamenání - Cena prince Asturského.
Obě prestižní ocenění mají společný motiv. Španělský pilot musel k dosažení svých úspěchů tvrdě pracovat už od samého dětství a vždy musel spoléhat na své síly. Pomáhala mu jen vlastní rodina, nestály za ním peníze žádného vyhledávače talentů. Proto byl jeho příklad vybrán za vzor dětem z celého světa.
Na počátku Alonsovy úspěšné kariéry stojí jeho otec José Louis, nadšenec do motokár, a starší sestra Lorena, kterou volant a pedály naopak vůbec nebavily. Když coby osmiletá opakovaně z doma vyrobené motokáry utekla, vystřídal ji tříletý Fernando. Z něj nadšení přímo tryskalo, vozítko mu proto bylo upraveno na míru a mohl začít jezdit. Hned první jízdy ukázaly jeho veliký talent a Alonsovi záhy začali objíždět závody v okolí a posléze po celém Španělsku.
Koníček to byl ale finančně náročný a rodina malého závodníka nebyla nijak zámožná. Maminka byla zaměstnána v obchodním domě, tatínek pracoval jako mechanik v továrně na výbušniny poblíž Ovieda. Aby ušetřili, staral se zároveň o chod rodinného týmu a až do synových 12 let i o servis závodního stroje.
Fernando už od sedmi let vítězil v celých seriálech závodů, přestože byl na startu většinou suverénně nejmladší. Rodinné finance se ale tenčily a brzy bylo jasné, že pouze movitý sponzor jej může posunout dál. Talent a výsledky mladého Španěla byly ale tak nepřehlédnutelné, že jej příští partneři nemohli minout.
V letech 1993-96 ovládl juniorské motokárové mistrovství své země, v roce 1997 zvítězil v mezinárodních šampionátech Itálie i Španělska. O rok později španělský titul obhájil a přidal ještě druhé místo na mistrovství Evropy.
V sedmnácti letech jej bývalý pilot Minardi Adrián Campos posadil do opravdového závodního vozu a Alonso po třídenním testování na okruhu v Albacete zajížděl časy srovnatelné s výkony o sedm let staršího Marka Geného. Rázem bylo na světě angažmá ve španělské formuli Nissan. Mladý jezdec vyhrál hned druhý závod a nakonec i celou sérii. V osmnácti si vyzkoušel kokpit formule Minardi a při testování výrazným rozdílem porazil všechny ostatní jezdce.
Po zkušebním roce ve formuli 3000 následoval přestup do formule 1, samozřejmě k Minardi. Na start Velké ceny Austrálie 2001 se postavil jako třetí nejmladší pilot historie, bylo mu 19 let a 218 dní. Dva roky nato odešel k Renaultu, zvítězil ve Velké ceně Maďarska a sezonu dokončil jako šestý. O rok později už byl čtvrtý a v letech 2005 a 2006 vystoupal až na trůn mistra světa.
Přestup k McLarenu v roce 2007 i kvůli neshodám s týmem a stájovým kolegou Lewisem Hamiltonem příliš nevyšel. I když vybojoval třetí místo, po sezoně se vrátil do Renaultu, s kterým loni podepsal smlouvu až do roku 2010.
Fernando Alonso se narodil 29. července 1981 v Oviedu. Přezdívá se mu El Nano (Mrně). Je znám jako nadšený kuchař a vášnivý karbaník, mimoto rád plave, hraje tenis a především fotbal - kamarádí s Raúlem z Realu Madrid. Žije se španělskou popovou zpěvačkou Raquel Rosariovou.
Zdroj: ČTK
| < Předchozí | Další > |
|---|
